cutstar.cz Zahrada a dům Houby v zimě

Houby v zimě



Hlíva ústřičná nezklame

Hlíva je jedna z hub, kterou známe všichni, a dokonce i ti, co nechodí do lesa. Mají ji celoročně v každém supermarketu. Vypěstovat si ji doma, nebo přinést z lesa ze zimního výletu, je něco jiného než ji koupit v plastové krabičce.

Hlíva ústřičná roste v trsech od konce léta až do jara následujícího roku na živých stromech i na popadaných odumřelých kmenech buků, vrb, ořešáků, bříz, topolů a jeřabin.
hlíva rostoucí z lahve

V obchodech pro kutily si můžete koupit balík slámy s naočkovanou houbou a pokud se budete držet návodu k pěstování a umístíte balík slámy do správného prostředí, dočkáte se poměrně slušné úrody.

V zimním lese ji najdete poměrně snadno a těžko si ji s něčím spletete. Docela často se hlíva rozhodné, že u vás na zahradě vyroste bez vašeho přičinění a byla by škoda této pochutiny nevyužít.

Hlíva v kuchyni

Je to nízkokalorická houba s dobrým poměrem tuků, bílkovin a vlákniny. Obsahuje vitamíny z řady B a stopové prvky selen, měď, draslík, zinek, fosfor, železo a hořčík.

V kuchyni z ní snadno připravíte skvělou polévku nebo omáčku, nebo ji přidáte do zeleninové směsi, do rizota anebo jen zlehka orestovanou s česnekem do těstovin. Běžně se konzumují jen klobouky, ale třeň se dá usušit, rozemlít a používat jako velice aromatické houbové koření. Houbu můžete také naložit do kyselého nálevu.
hlíva v lese

Hlíva a naše zdraví

Houba je velice prospěšná pro naše zdraví a hodně využívaná v čínské medicíně.

• snižuje hladinu cholesterolu v krvi

• zvyšuje tvorbu červených krvinek

• zvyšuje imunitu

• má pozitivní vliv na léčbu virových a bakteriálních infekcí

• doporučuje se konzumovat jako prevence proti rakovině

• má antioxidační účinky, které zpomalují stárnutí

• snižuje krevní tlak

• působí na bradavice a další kožní onemocnění

Kromě hlívy můžeme z lesa přinést v zimě i jiné houby.

Penízovka sametonohá roste na přelomu roku na tlejícím dřevě listnáčů a nevadí ji ani silnější mrazy. Výborně se hodí do polévek. Jidášovo ucho najdeme nejčastěji na mrtvém dřevě akátu a bezu. Používá se do salátů, omáček a do asijských jídel. Pařezník pozdní roste na dřevě olší, buků a javorů a hodí se do guláše.